Můj život: Druhý rok

Strana:  |  1 2  | 



Na aktuální zápis

Změna velikosti písma: A A A

Březen:

4. března 2009

Tak už mi jsou 2 roky. Měřím 63 centimetrů a vážím 32 kilogramů. Panička říká, že jsem fakt fešák, ale to jsem dávno věděl. Tak jestli má někdo hezkou fenku, která by se mnou chtěla štěňátka, tak ať se určitě ozve.

Jinak mě letos čeká stejně náročný rok jako loni. Zkoušky, výcvikáče a přibudou ještě závody. Vůbec nechápu, jak to chce panička všechno zvládnout. Vsadím se, že beze mě by to určitě nezvládla.
 

14. března 2009 - Závod o pohár firmy Animeal


Dnes jsem se zúčastnil svých prvních závodů. Panička ráno strašně zdržovala a tak jsme dorazili až na poslední chvíli. Nejdřív byl nástup, kde nás bylo 13 pejsků pro kategorii ZVV-1. Pak se losovali startovní čísla, kde si panička vybrala 9.

A pak už se šlo cvičit. Byl jsem dost nervózní a ani se mi moc nechtělo něco dělat a i když jsem chtěl paničku potěšit, tak jsem dělal zbytečný chyby. Poslušnost jsem zvládl na 92 bodů.
 

Pak byla asi hodinová pauza. Panička se najedla a dokonce i já jsem dostal párek a trochu si odpočinul.

Pak mě čekala obrana, kde jsem měl nejprve oběhnout plenty a vyštěkat figuranta.

První zákus na prvního a další dva na dalšího figuranta. Všude kolem byla spousta lidí a to mě dost znervózňovalo a tak jsem na obraně vybojoval 87 bodů.

S celkovým počtem 179 bodů jsme s paničkou skončili na pátém místě.
 

21. března 2009


Dnes jsem prožil další parádní den, byl jsem si totiž s kamarády z výcvikáčů zacvičit v Ševětíně. Nejdřív mi panička šlápla dvě stopy, jednu čerstvou a další asi 15 minut starou. Obě jsem zvládl parádně, i když tam byli obrovské kaluže vody.

Pak jsme si chvíli hráli s míčkem a čekali, až na nás přijde řada na poslušnost.

Tu jsem samozřejmě zvládnul levou zadní a jistě jí zvládnu i na zkouškách, které mě za 14 čekají. Horší je to s paničkou, která bude zase nervózní a tím mě bude rozčilovat.
 

Před následující obranou jsem se šel trochu proběhnout s kamarádkou Tarou, která mě vždycky provokuje. Pořád se honíme a ona si myslí, že je rychlejší, ale zapomíná, že já jsem pes.

Při obraně mě čekali 3 kola na 2 figuranty, kde už jsem ale tak nezářil. Při běhání revíru jsem měl docela problémy a to i přesto, že panička na mě ječela jako blázen.

Nakonec ale byla spokojená a já jsem prožil další bezva den.
 
Duben:

5. dubna 2009 - Zkouška IPO-V


Tak mám úspěšně složenou další zkoušku. Nejdřív jsme jeli na stopy, kde mi panička šlápla krásně viditelnou stopičku. Tu jsem ale trochu podcenil a jednou se zamotal na lomu. No a navíc jsem pomalu označil předmět, ale i tak jsem to zvládl na krásných 96 bodů.

Pak jsme jeli na cvičák, kde byl nástup a já zase všem ukázal, že mám uši. Na poslušnost jsem šel jako druhý a ani tam mi to moc nešlo. Jediný co se paničce líbilo, bylo dlouhodobé odložení. No uznejte, komu by se nelíbilo jenom ležet.

Nechci ale, aby byla panička smutná a tak se budu muset naučit víc soustředit. Hlavně při chůzi u nohy a to, i když u sebe nebude mít míček. Další nedostatek byl prý u pomalého aportu a přivolání. Já jsem sice žádné chyby nezaznamenal, ale pan rozhodčí to viděl jinak. Za můj výkon jsem získal 85 bodů.
 

Nakonec byla obrana a hned vám prozradím, že i tady jsem dostal 85 bodů. Vyštěkání jsem zvládl perfektně. Zákusy mi taky šli, a i když to nebylo úplně podle představ paničky, tak to ušlo.

Ale to pouštění rukávu to se mi fakt vůbec nechtělo. Byl jsem docela naštvanej, protože mě nenechají pořádně si kousnout. A jen mezi námi, ty zkoušky jsou taková nuda.

10 - 13. dubna 2009 - Velikonoční víkend Brandlín se zkouškou VPG-A


Tak jsme zas vyrazili na bezva výcvikový víkend tentokrát do Brandlína. Čekali mě bezvadný 3 dny. Hned v sobotu ráno mi panička na pastvině šlápla stopu, ale mně se to moc nezdálo. Pro mě a můj čenich to bylo něco strašného. Všude samé seschlé a hodně smradlavé staré seno. Stopovat na něčem takovém je tedy fuška, ale nakonec jsem to zvládl.

V neděli ráno mě čekala další stopa, ale tentokrát na poli, kde už to bylo mnohem lepší. Sice jsem zase neoznačil jeden předmět a panička mě musela vrátit, ale i tak mi to šlo lépe než na tom seně. Oba dva dny mě navíc trápila i s poslušností. Ta mi jde celkem pěkně, tedy pokud si zrovna nezapomeneme vzít míček. To se mi pak moc cvičit nechce.

Naštěstí se odpoledne našla chvíle na procházky po lese, kde jsem se parádně vyřádil a zchladil v potoku. Sice tam bylo málo vody, ale to mi vůbec nevadilo. Panička mi házela šišky a já se je pokoušel chytat.

Zkoušel jsem paničku přemluvit, ať jde taky do vody, že je to bezva, ale ona nechtěla. Vylezl jsem na velký kámen a čekal, až mě zavolá k sobě.
 

Před večerní obranou jsem si odpočinul a pak konečně vyrazil na dvě kola a dva figuranty. Bylo sice pěkný horko, ale já už se nemohl dočkat, až si do někoho kousnu.

S paničkou jsme cvičili obranu na pondělní zkoušky a tak jsem si zakousal celkem dost.

V pondělí ráno mě a dalších šest pejsků čekali zkoušky. Nejdřív byl nástup a pak povinná ukázka uší. Potom se šlo postupně na poslušnost a už to vypadalo, že ani nepůjdu, ale šel jsem jako poslední.
 

Viděl jsem, že mě všichni pozorují a tak jsem se fakt snažil. Podle paničky jsem mohl být trochu rychlejší při přivolání a na aportu, ale přesto jsem získal hezkých 90 bodů. Panička byla spokojená a já taky.

Za obranu jsem získal také 90 bodů. Kousání mi jde moc dobře, jen prý nesmím po pouštěčce ťuknout do rukávu. Ale to se snadno řekne, než dělá. Co kdyby figurant zapomněl, že tam sem a nedal mi kousnout. Musím na sebe přece nějak upozornit.

25. dubna 2009 - Závody dle zkoušek IPO-1 v Prachaticích


Dnes jsem byl na závodech v Prachaticích. Ráno mě panička vzbudila hodně brzy prý, abychom dorazili včas. Ve skutečnosti jsme dorazili až na poslední chvíli, takže stejně jako vždy. Ale naštěstí jsem si mohl po dlouhé jízdě trochu protáhnout ztuhlé kosti. Potom byl nástup a losování pořadových čísel.

Stopičku, na kterou jsme šli, jako sedmý jsem zvládl pěkně. Sice jsem si lehl na křivo u prvního předmětu a hodně jsem ověřoval na lomech, ale panička byla spokojená a já taky, protože jsem dostal párek.
 

S poslušností to ale bylo už horší. Mnohem horší. Vůbec se mi nechtělo nic dělat a snažil jsem se to paničce vysvětlit, ale ona neposlouchala. Stručně a jasně jsem zkazil téměř vše a jen jsem to zlehka odchodil. K mému překvapení jsem navíc nedostal ani další párek.

Následující obrana mi naštěstí šla už mnohem lépe a tak jsem si vyčichal a vykousal slušné 9 místo. No, a protože všichni něco dostali, tak i já jsem si mohl pochutnat na své výhře – páru vepřových nožiček. To vám byla dobrota.

29. dubna 2009


Dnes jsme vyrazili na stopičku na louku u letiště. To znamená v nesoutěžní den a na můj dobrý salámek. Mňam. Nejdřív mi ji panička šlápla a pak jsme šli cvičit poslušnost, prý abych to neměl tak jednoduché.

Trénovali jsme chůzi u nohy a taky jsem si hrál s míčkem, tedy okusoval míček. Nebojte, někdy dostanu i nažrat. Asi po 20 minutách jsme šli na stopu, kde jsem měl drobné problémy na lomech, ale předměty už byly bez problémů.
 
Květen:

2. května 2009 - Zkouška IPO-1


Tak mám složenou další zkoušku. Je to IPO-1, tedy ta podle které jsem se minulý měsíc pokoušel závodit v Prachaticích. Panička měla trochu obavy, že mi to zase nepůjde a bylo to na ní vidět. Nejdřív byl nástup, kde jsem jako vždy ukázal, že mám uši. Pak se šlo na stopu.

Byl jsem druhý na řadě a musím říct, že jsem jí zvládl parádně. Sice jsem si u předmětu lehl nakřivo a na druhém lomu jsem se zamotal, ale co. Šel jsem moc pěkně, a i když byl pan rozhodčí přísný a mračil se jak mrak před bouřkou, tak na mě nebyl žádný pes. Za stopičku mi dal 91 bodů.
 

S poslušností to bylo už horší. Nezvládl jsem totiž aport přes metrovku a vysílačku jsem prý běžel jako šnek, ale já šneka nikdy běhat neviděl, tak nevím.

Panička mi tam totiž zapomněla dát míček a pak se diví, že mi to nejde. No, tak jsem za poslušnost dostal 75 bodů a co no, tak třeba příště ne.

Nakonec byla obrana, kde jsem zase párkrát ťuknul nosem do rukávu a měl pomalejší pouštěčky, ale přesto jsem získal hezkých 87 bodů a panička byla spokojená.

A já? Já jsem měl vytahaný uši a sucho na jazyku, ale přesto jsem si řekl, že se budu muset příště víc snažit.

11. května 2009


Tak jsme dneska zase vyrazili na stopičku. Jako vždy mě panička nejdřív přivázala a vyrazila mi připravit stopu.

Naštěstí jí to nikdy moc dlouho netrvá a po návratu si se mnou hraje a taháme se o míček. Ten stejně nakonec získám já, protože jsem silnější. Pak ho s paničkou vyměním za nějakou dobrotu.
 

Tentokrát mi stopička moc dobře nešla. Měl jsem tam přechod z trávy na pole a to mě trochu zmátlo, ale snažil jsem se a došel jsem až do konce.

15. května 2009


Hrůza, poprvé jsem přešel přes vysoký žebřík a bylo to děsný. Panička sice tvrdila, že mě chytí, kdybych padal, ale já jsem jí to moc nevěřil. A tak jsem byl rád, když jsem to měl za sebou a ocitl se zpět na pevné zemi.
 

Naštěstí mi pak panička házela frisbii a tak jsem na strašný žebřík rychle zapomněl.

23. května 2009


Tak jsem zas po delší době běhal agility a celkem mi to šlo. S paničkou to ale bylo horší.

Snažila se mi ukázat, jak mám proskakovat kruhem a nějak se tam zasekla. To byla legrace. No, myslím, že mě to šlo rozhodně lépe.
 
Červen:

14. června 2009 - Zkouška SchH/VPG 1


Dnes ráno mě panička vzbudila už před půl šestou. Než jsem se rozkoukal, tak jsme byli na louce. Hned mi došlo, že mě asi čeká další zkouška. A taky jo. Šel jsem jako druhý. Naštěstí čenich mi fungoval bezvadně, a i když jsem prý pomalu označil jeden předmět, tak jsem dostal 99 bodů. Tedy panička. Já dostal voňavý párek.

Na poslušnost jsme jeli k nám na cvičák. Měl jsem sice jiné plány, ale panička věděla, kde jsou moje párky a tak jsem musel poslouchat. Fakt jsem se snažil, ale nejsem blázen, abych nadšeně vrtěl ocasem, když vím, že míček nebude.

Dokonce jsem zvládl všechny tři aporty. I když přes ty překážky se mi už moc nechtělo. Ale vysílačku jsem běžel výborně a perfektní jsem měl i dlouhodobé odložení. Získal jsem 83 bodů a další nožičku párku.
 

Na obraně jsem si vykousal 87 bodů. Kousání mi jde dobře, ale občas ťuknu do rukávu a taky se pořád otáčím po paničce, ono jí totiž všechno moc trvá. Ale důležitý je, že mám další zkoušku a že je panička spokojená. A můj žaludek taky.

21. června 2009


Tak jsme zas vyrazili na bezva procházku. Nejdřív jsem se prohnal polem modrých květů. Měl jsem z toho modrou srst, jazyk i zuby. Pak mi na louce šlápla panička stopu. Ale nepustila mě na ní hned, vzala mě kousek dál a házela mi frisbee.

Na stopu jsem šel asi za půl hodiny a zvládl jsem ji skvěle, dokonce jsem i označil předmět, tedy spíš kapesník, předměty zapomněla panička doma. Cestou zpátky jsem se ještě parádně vyráchal v řece.
 
Červenec:

1. července 2009


Dneska jsme vyrazili na bezva procházku. Panička a páníček se pořád drželi za ruce a tak jsem chodil napřed a čekal na ně. Šli jsme kolem řeky, kde jsem se chtěl vykoupat, ale panička mi to zatrhla, že prý je tam velký proud a mohl bych se utopit.

Tím mě dost naštvala, protože já přeci umím plavat a tak jsem se jí schoval za strom. Nakonec jsem do té řeky přeci jen skočil. Pak jsem se chvilku vyhříval na kamenech, abych uschl.
 

Páníček ale pořád drmolil cosi o rychlém pivu, nebo že padne a tak jsme šli dál a po malém občerstvení na Harachovce jsme vyrazili zpět. Po příchodu domů jsme byli všichni pěkně unavený a já nevím jak oni, ale já jsem lehl a spal.

11. července 2009 - závod podle ZVV-1 Kardašova Řečice


Tak mě panička zase vytáhla na závody. Samozřejmě byl nejdřív nástup a losování pořadových čísel. Vybrali jsme si masovou konzervu s číslem 4.

Nejdřív se jelo na stopy. Mě šla stopička fakt moc pěkně, od rozhodčího jsem získal 96 bodů a panička mi dala párek. Pak jsme jeli zpátky na hřiště, kde se konala poslušnost a obrany. Přes hodinu jsem čekal na poslušnost a možná proto mi také moc nešla. Sice jsem zvládl všechny cviky, ale některé až na druhý povel a ještě pomalu. Pan rozhodčí mi dal 84 bodů a tak byla panička dost naštvaná.

Naštěstí vím, jak si jí udobřit. Stačí si lehnout a položit si na ní hlavu a nechat se drbat. Po odpoledním odpočinku se šlo na obrany, kde jsem udělal chybu na revírech, ale pak už jsem kousal pěkně. Za obranu jsem dostal 88 bodů, což nás dostalo až na čtvrté místo.
 
Srpen:

1. srpna 2009


Tak už chodím i cizí stopy, které mi jdou stejně dobře jako ty od paničky. Hlavní je vždycky tam najít nějakou dobrůtku.

23. srpna 2009


Dnes jsme vyrazili na stopu, jen mě štvalo, že jsme sebou brali starouše Čegyho. Prý se už dlouho nefotil, tak aby měl taky nějaký nový fotky. No, já to moc nechápu. Vypadám přeci mnohem líp než Čegy a měli by fotit spíš mě.

K tomu všemu mi panička šlápla stopu na strništi, i když vedle byla krásná louka. Naštěstí už jsem na takové nápady paničky zvyklí. Jako odměnu jsem dostal kukuřici, sice byla moc dobrá, ale raději bych měl kus masa.


Nahoru