Můj život: Druhý rok

Strana:  |  1 2  | 


Na aktuální zápis

Změna velikosti písma: A A A

Září:

4. září 2009

Tak dneska je mi 2 a půl roku a už jsem toho dost zažil. Zkoušky, závody, výcvikáče, (bláznivou paničku) a to mě toho prý ještě dost čeká. Nejlepší je ale stejně zábava všeho psího druhu – míček, jídlo, frisbee, zas jídlo, ale i hraní si s kamarády na cvičáku.

26 - 28. září 2009 - Výcvikový víkend Bílá Skála

Tak jsme zase vyrazili na výcvikový tábor s kamarády rotvíky. Panička sice musela v sobotu do práce a tak jsme přijeli až večer, ale 2 kola obran jsem stihl a to bylo pro mě nejdůležitější. V neděli ráno už začal bezva výcvikový den, na který jsem z výcvikáčů zvyklí, nejdřív stopička, kterou mi šlápla hodná teta Marta.

Měl jsem trochu problémy na druhém lomu, ale jinak jsem ji zvládl celkem dobře a to mi ji panička nechala tři čtvrtě hodiny starou. Pak mě čekala poslušnost, ta mi šla dobře, ale prý bych měl nadšeněji vrtět ocasem.

No, občas mám pocit, že se panička zbláznila, ale na to už jsem si zvykl.
 

Ona totiž není nikdy spokojená a to už jsem skoro pochopil i odložení za pochodu ve stoje.

Po odpoledním odpočinku mě čekali obrany 3 kola na 3 figuranty. V pondělí ráno mi panička šlápla šílenou stopu 4 lomy, 3 předměty a navíc v hrozném terénu s vyježděnými kolejemi. První předmět jsem sice neoznačil a třetí lom nebyl úplně přesný, ale i tak jsem to ustál celkem dobře.

Než jsme odjeli domů, tak mi panička ještě chvíli házela frisbee.
 
Říjen:

3 - 4. října 2009

Tak tohle byl báječný víkend. Nejdřív jsem v sobotu složil svou 12tou zkoušku. Byla to FPr2, kterou jsem zvládl na pěkných 97 bodů. Ty 3 bodíky dolů byly za předměty, ke kterým jsem prý lehl nakřivo, ale kdo by na to pořád koukal ne.

No a v neděli jsem si parádně zakousal na kozla Leoše, tedy figuranta Leoše. Když on má bradku vážně jako kozel. Zkrátka tam byla i legrace a spousta dobrot, které pro mě panička připravila.
 

10. října 2009

Dnes jsem si byl zakousat v Čekanicích na figuranta Viktora. Panička si totiž myslí, že v cizím prostředí koušu hůř než doma.

Samozřejmě to není pravda. Je mi úplně jedno, kde koušu, hlavní je si tu obranu báječně užít a pořádně si zakousat.

19. října 2009

Tak tahle stopa byla příšerná. Panička mi šlápla stopu a pak teprve jela pro mě. Někde se ale zdržela a já měl stopičku hodinu a půl starou. No, dala mi pořádně zabrat, dost jsem se motal na lomech, ale nakonec jsem ji zvládl.
 

23. října 2009

Dneska jsme zas vyrazili na bezva procházku. Cestou mě panička přivázala a šlápla mi stopu, pak jsme pokračovali dál. Já jen doufal, že mi ze stopičky nikdo nesní moje dobrůtky, které tam jen tak čekají.

Po cestě jsme našli švestky a panička si jich pár natrhala. Já jsem dlabal ze země, byli moc dobrý a slaďoučký. Pak jsme trénovali přírodní revíry a já si parádně zaběhal.

Asi po hodině jsme se konečně vrátili na moji stopičku, kterou jsem zvládl naprosto perfektně.
 
Listopad:

7. listopadu 2009 - zkouška FPr 3

Dnes jsem složil další zkoušku. Šlo o stopařskou FPr 3 ze které jsem si odnesl 92 bodů. Nejdřív byl ráno na cvičáku nástup a pak jsme jeli na louku. Musím vám říct, že jsem to měl fakt těžký. Šel jsem na řadu jako poslední a protože bylo už dost hodin, tak se mi těsně vedle stopy procházeli lidi se psy.

Trochu mě to rozhodilo a ztratil jsem 4 body a další 4 za označení předmětu. Že prý si k nim lehám jako kráva ve chlívě, což mě docela urazilo. Naštěstí pro mě panička měla schovaný párek, který mi hned zlepšil náladu.
 
Prosinec:

20. prosince 2009

Dneska jsme šli s paničkou na bezva zimní mrazivou procházku. Po návratu domu jsme na chvíli vzali ještě starouše Čegyho. Sice mě Čegy hodně štve, ale byl jsem už tak uchozený, že jsem neměl ani sílu protestovat.

24. prosince 2009

Super byla i vánoční procházka, kde jsem byl přinucen vyfotit se s pštrosi, kteří se tvářili, že vidí pohyblivý zákusek, který chtějí sezobnout. Naštěstí jsme pokračovali dál až ke stohu slámy, na kterém jsem se parádně vyřádil.
 

Snažil jsem se paničce vysvětlit, že tohle bychom měli dělat pořád a ne pořád cvičit a cvičit. Jako vždycky mě ale neposlouchala. Právě naopak. Čekala mě poslušnost. Ach jo.
 
Leden

1. ledna 2010

Dnes jsme šli na novoroční procházku, ale nechápu, proč bylo takové teplo. Cestou jsem objevil zbylý kus ledu, do kterého jsem se zakousnul. Panička zas měla velkou radost z hromádky sněhu, ale zakousnout se nechtěla. Kopala ho kolem sebe a já po něm skákal. Alespoň byla legrace.

31. ledna 2010

Tak tenhle měsíc jsme moc necvičili, ale chodili jsme hodně na procházky a to je super. Zvlášť dovádění ve sněhu mě strašně baví.

Panička mi dnes prozradila, že mě za 14 dní čekají závody, tak nevím, jak to chce zvládnout, když necvičíme. Ale jestli se bude závodit v běhu ve sněhu, tak mám dobrou šanci vyhrát.
 
Únor

14. února 2010 - Závody podle ZVV-1

Už od rána jsem měl tušení, že se dneska bude dít něco specielního. A měl jsem pravdu. Můj čumák se nikdy nemýlí. K našemu cvičáku se začali sjíždět auta s pejsky. Panička mě vzala na procházku a taky jsme si hráli. Hned mi došlo, že to jsou ty slibované závody.

No začali jsme celkem hezky, panička nám vylosovala číslo 1. Mě to bylo celkem jedno, jaké máme číslo, ale ona z toho byla pěkně vynervovaná. Naštěstí šlo před námi ještě 14 pejsků v kategorii ZZO a tak jsem jí mohl chvíli uklidňovat.

Pak už přišla řada na nás. Já se fakt snažil, sice tam bylo pár nedostatků při štěkání, trošku pomalejší aport a skok přes metrovku, ale jinak jsem si vedl skvěle. Pan rozhodčí můj výkon ocenil na 93 bodů.
 

Při obraně přede mnou nikdo nebyl a to bylo dobře, protože jsem si chtěl tak strašně kousnout, že tentokrát musela panička uklidňovat mě.

Musel jsem nejprve oběhnout všechny plenty, pak vyštěkat figuranta, kterého jsem pohlídal při prohlídce a pak už jsem si konečně mohl kousnout.

Kousání mi jde dobře a tak jsem získal 94 bodů. S celkovým počtem 187 bodů jsme skončili na druhém místě. Pro paničku byl pohár a pro mě spousta dobrot.

Nahoru